První mise týmu 6! Smutný příběh vesnice Anoyo

Kyoya

Roztočil jsem kunai na prstě a rozběhl se do stromu. Byla to katastrofa. Tentokrát jsem jí tam dal moc a ihned první krok způsobil díru ve stromu... ale už jsem na to přiše. Poodešel jsem od stromu a začal koncentrovat podle mě správné množštví. Rozběhl jsem se po stromě, doběhl jsem mnohem výš než dřív, poslední krok... ne! Udělal jsem ještě další a ještě jeden... ale ten další mi už nevyšel, noha mi bezmocně sklouzla po stromě... snažil jsem se udělat zářez na stormě, ale promáchl jsem kunaiem na prázdno... tak jsem o zahodil do stromu a dopadl na zem... Tss... už jsem na to přišel... řekl jsem a pohodil vlasy...

Inuzuka Okami

Po svém dalším pádu jsem se opět napřímila. Na stromě už bylo několik zářezů a postupně jsem se posunovala výše, ale pořát to nestačilo. Je to mnohem těšží, než to vypadalo, když to předvedl sensei.....chce to vážně přesný množství chakry...tak znova. Vytvořila jsem pečet' a začala jsem koncentrovat chakru do chodidel. Dala jsem si tentokrát s přípravou více na čas. Soustředila jsem se hlavně na to, abych vydržela udržet svou chakru po celou dobu ve stejném množství. Ve chvíli, kdy jsem si myslela, že by to mohlo vyjít jsem se rozběhla po kmeni směrem vzhůru.

Ikari

Sledoval postup svých studentů- Šlo jim to celkem dobře. Věděl, že jestli budou mít takové odhodlání pořád, tak z nich jednou bude neporazitelný tým. Posadil se ke stromu opodál a dál je pozoroval. Pak mu ale spadla víčka a on usnul...

_____

Skipněte to kdyžtak do rána Můžete napsat, že už jste to dokázali

Uchiha Kyoya

Netušil jak jsou na tom ostatní... soustředil jsem se nejvíce jak jsem uměl a vlastně to ani nebylo těžké. Po několika pokusech se mi povedlo vylézt do koruny stromů, problém bylo, že se mi fakt nechtělo dolů. Teda... chtělo, ale nevěděl jsem jak... Nakonec jsem po Uchihovsku odfrknul a skočil dolů...

Uchiha Ryoji

Hm hm hmm... pohmkával si pokojne a so zavrenými očami liezol ďalej.
Hm? Tak nejak si uvedomil, že sa nedá kráčať ďalej.
Otvoril oči a zistil, že je už v najvyššom bode stromu... Ďalej to ani nešlo.
Hmm... pousmial sa, spravil kunaiom zárez, zvrtol sa na päte a pokojne kráčal dolu.
Hm hm hm hmm... zase si začal pohmkávať.

Inuzuka Okami

Jsem tu. Dokázala jsem to. Rozhlížela jsem se kolem ze špičky stromu. Když už jsem měla dost výhledu, slezla jsem dolů, stejně jako jsem vylezla. Dopadla jsme na nohy a sledovala jsem spícího senseie. Usnul dost rychle. Mám ho vzbudit? Takhle ho bude zítra bolet za krkem.....ale co, když se mu bude spát špatně, tak se stejně sám vzbudí..... Sama jsem už začínala být dosti ospalá a tak jsem vytáhla svůj spacák a zachumlala jsem se do něj. Kohaku do něj hned taky skočil a lehnul si vedle mě. Dobrou noc. Řekla jsem, ale pak už jsem se pomalu začala propadat do snu.

Ikari

Ikari otevřel oči a podíval se na Okami, která už usínala. "Gratuluju vám, týme.." Řekl nadšeně a vyskočil na nohy. "Trošku jsem si zdříml, ale o všem vím. Teď jděte spát, ať jste zítra čilí." Sám si vyskočil na strom a opřel se tam. Chtěl zůstat na hlídce.

Uchiha Ryoji

Arigatou, Ikari-sensei usmial sa Ryoji, ktorý práve zliezol dole.
Vyčerpaný, ale hrdý na seba si vybalil spacák, ľahol si vedľa Okami a zabalil sa do spacáku.
Dobrú noc Okami, Kyoya, Sensei zaželal všetkým a už aj zaspával. Tréning bol náročný, aj keď to na sebe nedával veľmi poznať.

Kyoya

Dobrou noc všem řekl jsem když sensei všem nakázal jít spát. Vytáhl jsem z batohu svojí oblíbenou deku a zabalil se do ní prakticky dokonale... Opřel jsem se o strom a usínal tak nějak napůl v sedě. Zajímavé bylo, že jsem se cítil mnohem bezpečněji, než například doma... tohle byla totiž mise teamu ninjů... a co by se při ní mohlo stát?