První mise týmu 6! Smutný příběh vesnice Anoyo

Ikari

Pomalu si kráčel lesní cestou a občas se ohlédl na své studenty. "Tohle je naše první mise, měli bychom jí využít k tomu, abychom se trochu seznámili.. Samozřejmě se vás pokusím naučit nějakým novým kouskům, aby jste se pak svým kamarádům ukázali." Řekl s upřímným úsměvem. Byl moc rád, že konečně dostal vlastní tým. "Začnu s představením.. Jmenuju se Namikaze Ikari. Můžete mi říkat Ikari-sensei.. Jsem bratr hokageho, což asi víte. Na tomto světě jsem už 33 let. Budu po vás chtít dvě věci...Trpělivost a týmovou práci. Myslíte si, že mi můžete slíbit, že to budete dodržovat?" Zeptal se svých tří studentů, kteří jej následovali.

Uchiha Kyoya

Ten novej sensei vypadá celkem v pohodě. Dokonce nás chtěl něco naučit takhle brzo, což je super... problesklo mi hlavou. Nebojte se senseii... musíme se asi trochu zžít, ale určitě nám to bude fungovat. řekl jsem pozitivně. Nechtěl jsem bejt zase moc pozitivní, protože jsem byl Uchiha a nemohl jsem si naprosto zkazit svojí Uchiha-image...

Inuzuka Okami

Šla jsem kousek za senseiem. Takže máme pořádnou misi...konečně! Usmála jsem se na Kohaka, který si to radostně vyšlapoval u mé levé nohy. Aha sensei je Namikaze....to vysvětluje ten výstup před tím než jsme vyrazili, ale vypadá to, že budeme dobrý tým...myslim... Přikývla jsem, když se sensei ptal, jestli mu můžeme slíbit, dodržování týmové práce a trpělivosti. Dál jsem sledovala krajinu kolem nás. Zajmalo by mě, jak je ta vesnice Anoyo asi daleko?

Uchiha Ryoji

Budeme sa snažiť, Ikari-sensei! usmial sa Ryoji.
Sensei vyzeral že je rozumný a tak bol Ryoji s ním zatial spokojný. Vyzeralo to na celkom zaujímavú misiu, sensei ich mal už aj v pláne učiť... perfektné.
Pekná krajina, však? prihovoril sa Okami, keď videl ako si obzerala krajinu.

Ikari

"To jsem rád.." Odpověděl Ryojimu a ještě jednou se na svůj tým otočil. "Tak se mi trošku představte, ať o vás taky něco vím.." Byl nedočkavý z toho, až se o svých nových studentech něco dozví. Nepochyboval o tom, že budou dobrý tým.. Určitě budou..

Uchiha Kyoya

Představit se jo? Tohle není právě moje parketa... ale za pokus nic nedám... napadlo mě
Takže... já jsem Kyoya z klanu Uchiha... eehm... je mi 12... od akademie mám za sebou už 8 misí... poškrábal jsem se na hlavě... v tu chvíli mi došlo, že si zase ničím Uchiha-image. Tak jsem radši sklapnul

Inuzuka Okami

Jo. Odpoveděla jsem prostě Ryojimu a Kohaku také souhlasně zaštěkal. Pak promluvil sensei. Představit se.....? Čekala jsem, jestli někdo začne, abych veděla vůbec, co mám říct. Naštěstí Kyoya začal a tak po jeho krátkém výstupu jsem si odechla a také něco řekla. Já jsem Okami z klanu Inuzuka. Je mi čtrnáct a.... Ukázala jsem na svého psa. ...tohle je Kohaku, můj ninken. Kohaku byl trochu nervozní ze senseie, ale i tak pozdravil po svém. Haf! Eto....nevim, co bych mohla ještě říct...? Radši jsem už jen mlčela a otočila jsem hlavu k Ryojimu, aby veděl, že může pokračovat.

Uchiha Ryoji

Predstavovanie, huh? Hmmm... To mi zničí mysterióznosť... achjo... pomyslel si Ryoji, ale rozhodol sa že povie aspoň niečo. Tí dvaja aj tak toho moc nepovedali, takže nemusel ani on.
Volám sa Ryoji Uchiha, mám skoro 13 rokov a ovládam Katon. usmial sa Ryoji. Povedal toho málo, ale aj tak sa mu zdalo, že toho povedal viac jak oni dvaja. Povzdychol si... Takto stratí svoju mysterióznu auru raz-dva.

Ikari

Možná byl trošku zklamaný. Ale to se poddá! "No, vidím, že schopnost mluvy jste moc ... Nepobrali. Nevadí.. Co vaše cíle? Sny? Povídejte. Jsem jedno ucho." Snažil se na to jít tou 'přátelskou' cestou, aby si ho co nejvíce oblíbili. Určitě to bylo lepší, než na ně řvát a nutit je tvrdě dřít. To snad Ikari ani neuměl.

Uchiha Ryoji

Ryojimu sa na tvári objavil trocha temnejší výraz a pohľad namieril doboku do zeme. Pred pár rokmi by určite začal hovoriť, ako chce byť najlepším ninjom v celom Uchiha klane. Ale teraz... Teraz to bolo iné. Keď sa nad tým tak zamyslel, tak vlastne ani nemal žiadny veľký cieľ. Ani sen. I keď... Sen možno aj áno. Ale... aj tak bol ten sen hlúpy a neuskutočniteľný. A on ako ninja by vlastne aj tak mal hlavne plniť príkazy a nie snívať... či nie?

Uchiha Kyoya

Na vteřinku jsem se zamyslel. Chtěl jsem být upřímný...
Dříve jsem měl sen... chtěl jsem se stát nejsilnějším Uchihou, co kdy žil... ale ten sen jsem dávno opustil... byl arogantní... ale rád bych se stal jouninem, rád bych chránil Konohu a celý svůj klan. řekl jsem.

Inuzuka Okami

Zamyšleně jsem se podívala na nebe. Pak mi Kohaku připomněl jednu příhodu a já najednou věděla, co asi odpověd. Nikdy jsem o tom moc nepřemýšlela, ale mi dva... Kývla jsem hlavou ke Kohakovi. ...se chceme rozhodně stát silnými ninji a rádi by jsme se jednou třeba stali členy ANBU jednotek. Kohaku mi při tom vyskočil na vršek batohu. HAF! Usmála jsem se na něj. Ale když budem spolu, tak je mi jedno kde.... Poslední větu jsem řekla potichu spíše jen pro sebe.

Uchiha Ryoji

Spamätal sa zo zamyslenia...
Uh... všetci už prehovorili... teraz je rad na mne... uvedomil si.
Pozrel sa opäť na senseia.
To je... tajomstvo. usmial sa, pričom sa sám v duchu pochvaľoval, ako to dobre zahral.

Ikari

Pousmál se a zakroutil hlavou. "Jo tak tajemství.. No, proč ne..Třeba mi to jednou řekneš." Odpověděl Ryojimu. Poté se podíval na Okami. "ANBU? Opravdu? To bys musela hodně tvrdě dřít. Nepochybuju o tom, že budeš." Na Kyoův sen chvíli nereagoval, ale poté řekl jen. "To je moc pěkné, Kyoyo. Skromné a pěkné....Pomůžu vám všem ty sny splnit.. I ty tajné." Při posledním slůvku mrkl na Ryojiho. "Ale teď si pospěšme, ať se dostaneme co nejdál před setměním." Sotva to dořekl, odrazil se a vyskočil do korun stromů, aby se mohl jen odrážet a cestovat rychleji.

Uchiha Ryoji

Ryoji sa pri senseiovom mrknutí krátko zasmial. Sensei sa mu pozdával stále viac a viac.
Vyskočil teda za ním do korún stromov a bol pripravený ho nasledovať.

Uchiha Kyoya

Nahodilk jsem na senseie Follow...
Zatím to vše vypadá celkem dobře... sensei pohodář v teamu bratranec a pohodová holka... a hlavně jsem nedostal Naokiho, prostě čím dál tím líp. Kromě toho jsme dostali zajímavou misi, aspoň to sensei tvrdil přemýšlel jsem, zatímco jsem skákal ze stromu na strom jak radioaktivní veverka

Inuzuka Okami

My oba budeme dřít. Odpoveděla jsem rozhodně senseiovi a Kohaku při tom pokývl souhlasně hlavou. Jednou jsem ANBU zahlídla při akci, když jsem se potulovala tam, kde jsem být neměla a fascinovalo mě to. Pak Namikaze-sensei zrychlil tempo. Následovala jsem je do korun stromů. Kohaku mi seskočil z batohu a sklákal po svých.

Ikari

Cesta v korunách stromů ubíhala dost rychle. A tak vzhledem k tomu, kolik už bylo hodin, se začalo stmívat. Ikari se otočil k týmu a ukázal rukou k zemi. "Už se stmívá, utáboříme se a noc přečkáme v lese." Pomalu se snesl k zemi a počkal až všichni členové týmu dopadnou na nohy. "Ale nebudeme se zdržovat.. Tohle bude náš první společný trénink.." Čekal na reakce svých studentů.

Uchiha Kyoya

Dopadl jsem na zem a vydýchával trochu.... neměl jsem rád dlouhé běhy, nebyl jsem Aragorn abych běhal celé dny. Jako správnej Uchiha jsem se měl teď narovnat a odvětit něco jako "hmmm". Místo toho jsem mezi nádechy v předklonu poznamenal jen "Bezva sensei, trénink nikdy neškodí" možná v tom byla i trochu radosti

Uchiha Ryoji

Dopadol na zem a snažil sa na sebe neukázať že je zadýchaný...
Tréning? Tak skoro? Výborne! potešil sa. Áno, bol vyčerpaný z behu, ale bol hrozne zvedavý na tréning s novým senseiom, až tak, že ho aj vyčerpanie prešlo.
A čo budeme trénovať, Ikari-sensei?? spýtal sa nedočkavo.
Na rozdiel od svojho bratranca, ani nerozmýšľal nad tým, čo by mal ako správny Uchiha povedať...

Ikari

Samolibě se usmál a tleskl. "Naučím vás chodit po stromech." Nečekal, že by to znali. Tedy nejspíš. Na akademii se o tom neučí, takže by neměli. "Věřte mi, že to nebude lehké.. Musíte se naučit dokonale ovládat svoji chakru, aby jste dokázali něco jako chození po stromech." Ukázal na stromy okolo sebe. "Je to obtížný úkol.. A kdo to zvládne jako první, stane se na měsíc velitelem týmu! .. Samozřejmě když s vámi zrovna nebudu." Usmál se a znovu spojil ruce tleknutím. "Takže.. Co vy na to?"

Uchiha Ryoji

Chodenie po stromoch... ano, otec spominal že by sme sa to v blizkej dobe mohli učiť... pomyslel si Ryoji a usmial sa na senseia.
Poďme na to, Ikari-sensei! povedal s nadšením v hlase.

Uchiha Kyoya

No... nezní to moc akčně... ale hádám, že někde se začínat musí co? řekl jsem. Samozřejmě jsem chtěl už vrhat oheń a blesky a tak... chození po stromech k tomu mělo daleko. Tlesknul jsem. Tak nám řekněte jak na to a jdeme!

Inuzuka Okami

Kohaku i já jsem dopadli ve stejnou chvíli. Unavená jsem byla jen trochu, byla jsem zvyklá na delší štreky. Hned první den a budeme me mít trénink....lezení po stromech zní skvěle. Usmála jsem se a mrkla jsem na Kohaka, který k tomu měl pár veselých připomínek, kterým ovšem stejně nikdo kromě mě nerozumněl. Takže......jak to přesně funguje?

Ikari

Odkašlal si a poté se dal do vysvětlování. "No, celá sranda je v tom, že se musíte naučit kontrolovat svoji chakru. Aspoň nějak obstojně." Spojil ruce a zavřel oči. Prsty vytvořil pečeť. "Dostaňte svoji chakru do chodidel..." Pomalu vyrazil proti stromu, který byl naproti němu. Položil na něj jednu nohu.. Pak druhou.. A šel."A takhle vyjdete.." Možná to vypadalo jednoduše, ale rozhodně to lehké nebylo. Ne pro začátečníky.. To, že když do chodidel nahromadí moc chakry, tak do stromu udělají díru nohama nebo naopak málo chakry, tak spadnou, jim už neřekl. Na to musí přijít sami.

Uchiha Ryoji

Ok... povedal vážne. Spojil ruky a zavrel oči, tak ako sensei a začal sa sústrediť...
Kontrolovať chakru... kontrolovať... chakru...
Nevnímal nič okolo seba, iba sa smrtelne sústredil na svoju chakru...
A dať ju do nôh... dať ju do nôh...
Stále so zavrenými očami položil jednu nohu na strom... A potom skúsil druhú...

Inuzuka Okami

Mlčky jsem přešla k nejblišímu stromu. Zavřela jsem oči, abych se mohla lépe soustředit. Vytvořila jsem pečet a zaměřila jsem se na svou chakru, abych jí koncentrovala v chodidlech. Jakmile jsem si myslela, že už to mám, otevřela jsem oči. Udělala jsem první krok a má noha se zabořila hluboko do kůry stromu. Rychle jsem odstoupila. Tak tohle nebude ono.......asi jsem to trochu přepískla... Podívala jsem se na díru, kterou jsem před okamžikem vytvořila. Možná víc než jen trochu... Malinko jsem se posunula, abych nezačínala tam, kde je kůra už porušená a vytvořila jsem znovu pečet. Tentokrát jsem se pokusila mnohem více regulovat chakru v chodidlech a snažila jsem se jí rozprostřít rovnoměrněji. Dala jsem se do druhého pokusu.

Kyoya

Rozeběhl jsem se ke stromu a v běhu koncentroval chakru... soustředil jsem se, skočil na strom a běžel nahoru... teda to byl ten nápad... udělal jsem asi 3 kroky než jsem si uvědomil, že padám dolů... odrazil jsem se tedy od stromu a dopadl kousek vedle... Ale hned jsem to zkusil znovu, jen pomaleji. Opět jsem udělal asi 3 kroky, když v tom se spojení přerušilo... bác... zdálo se, že tam dávam chakry málo...

Ikari

Trochu se škodolibě zasmál. Vytáhl kunai a ukázal na něj. "Kunaiem si můžete značit, jak vysoko jste se dostali. Prostě seknete.. No, chápete.." Ryojimu to z počátku celkem šlo, udělal o krok víc, než Kyoya, ale pak sletěl dolů. Okami se nejdřív zabořila, ale při druhém pokusu už také kousek vyšla. Pak ale také spadla. No a Kyoya. Kyoya asi pomalu začal přicházet na to, že padá pro to, že do chodidel dává příliš málo chakry. Šlo to vidět, protože jeho postup byl lepší a lepší. Tak to vlastně bylo u všech tří. Ikari se usmíval.

Uchiha Ryoji

Hai, sensei povedal vážnym tónom a pokračoval tým istým spôsobom.
Udržiaval pokoj, nikam sa neponáhľal a po strome chodil normálnym krokom. Vždy ked cítil že padá, tak rýchlo zarezal kunaiom do stromu a vždy sa snažil dopadnúť na nohy. Pre Ryojiho nebol až taký veľký problém sa maximálne sústrediť, napriek tomu že nemal okolo seba absolutné ticho. A tak pokračoval, nevzdával sa, neprestával.