Nový domov...Nový úkol... Noví přátelé..

Loď do Grass Country připlouvala z toho, co zbylo po Mlžné vesnici.. Připlouvalo s ní několik lidí, co se snažilo utéct před pohromou, kterou napáchali ti skřeti z Pekla.

Loď se zastavila v přístavu Ovocné Vesnice.

Kisuke

Vylezl jsem z lodě a šel na molo.. Okolo bylo dost zmatených lidí.. Snažil jsem se nevšímat si jich. Měl jsem dost svých starostí. Šel jsem přímo do vesnice.. Lidé na nás koukali s utrápeným a lítostivým výrazem..

Yutaka

Seděla jsem na jednom uvazovém kůlu v tureckém sedu
Pojídala jsem čerstvé jahody a pozorovala lidi, co vystupovali z lodi
Byla jsem tu už několik dní... Ale každý den sem viděla nové a nové lidi, kterých mi bylo líto

Kisuke

Neměl jsem co dělat ani kam jít.. Už teď jsem se cítil odsouzený k smrti..Posadil jsem se na zem a opřel se o jeden z domků. Katanu jsem si položil vedle sebe. Vesnice se mi celkem líbila.. Lidé vypadali dost příjemně.. Přišlo za mnou jedno z dětí se svou matkou.. To dítě mi podalo jablko.. Zvedl jsem hlavu.. Dlouho jsem neměl nic k jídlu.. Arigato.. Vypustil jsem ze sebe a zakousl se do jablka.

Yutaka

Dívala jsem se zamyšelně na lidi
Kolik z nich muselo opustit své domovy ve spěchu
Kolik z nich stratilo někoho blízkého
Kolik z nich prostě nemá kam jít?
Bylo mi jich všech líto...
Vzala jsem obzvláště velkou jahodu a zakousla se do ní...

Kisuke

Žena s dítětem někam odešla.. Spracovával jsem jablko a pak jsem si vzpomenul na něco hrozivého.. Když jsme pluli do této země.. Viděl jsem obrovskou horu, jejiž okraje byly ostré jako katana.. Už z dálky byla cítit ta pekelná chakra..
V ten moment se mi udělalo celkem zle.. Snažil jsem se na to nemyslet.. To co jsem viděl.. Bylo Peklo..

Yutaka

Ten kluk mi přišel nějakej smutnej...
Pozorovala jsem ho už asi 2 minuty...
Mrkla jsem a z nebe sletěl motýl, krásný duhový pestrý motýl...
A začal kroužit kolem něj, bylo to samozřejmě jen genjutsu

Kisuke

Začal jsem se kolem sebe ohánět.. Dost negramotně..
Chtěl jsem ho chytit ale něják blbě jsem se sám do sebe zamotal a hodil držku..
Naštval jsem se a ohryzek v mojí ruce zmrznul.. Nedokázal jsem ovládat svou ledovou chakru..
Blbej motýl! Pomyslel jsem si.

Yutaka

Seskočila jsem z uvazového kůlu a doběhla ke klukovi
Ahoj... nedal by sis jahodu? zeptala jsem se a usmála se na něj...
Chtěla jsem aby se taky usmál...

Kisuke

Jahodu bych si docela dal.. Díky.. Řekl jsem upřímně, ale dost suše.. Dost takovým Hitsugaya-stylem.. Prostě chladným ale upřímným hlasem.. Byla ode mě cítit trochu zima..
Hlavně z toho, že jsem byl rozrušenej.. Vzal jsem si jednu jahodu a hodil jí do pusy..

Yutaka

Nabídla jsem mu ještě jednu jahodu
Měla jsem jich slušnou zásobu...
Jak se jmenuješ? zeptala jsem se a opět se na něj usmála
Zářivým a vřelým úsměvem...

Kisuke

Zvedl jsem jenom oči.. Kisuke.. Představil jsem se ještě sušejším tónem..
.. A ty jsi..? Zeptal jsem se na oplátku.. Přišlo mi to celkem normální zeptat se taky..

Yutaka

Já se jmenuju Yutaka, ale většina kamarádů mi říká Yu představila jsem se mu s lehkou úklonou
Posadila jsem se vedle něj a vytáhla další velkou jahodu a s chutí jsem se do ní zakousla

Na hladině plavalo cosi tmavého.
Lidé si toho nevšimali.
Blížilo se to ke břehu.

Kemizure

Bratov som hľadala už veľmi dlho, ale sama som sa neodvážila ísť dalej, ako z tejto dediny.
Každý deň prichádzali nové lode, a ja som dúfala že z jednej vystúpi môj brat.
Mala som obsadenú svoju klasickú lavičku, kde som sedela denne niekoľko hodín, ked došla dalšia ľod a ja som lačne pozorovala cestujúcich.
Nikto z nich nebol môj brat...
... smutne som sklonila hlavu.

Kisuke

Eh.. No.. Těší mě.. Chvíli jsem nepřítomně hleděl do země.. Pak jsem hlavu zvedl.. Ty tu bydlíš? Nebo jsi taky přijela? Zeptal jsem se.. Větina lidí sem totiž jezdila, protože to bylo poslední možné útočiště.. Zbylý svět byl téměř obsazený Peklem.

Yutaka

Přijela jsem sem...
Už dřív ale...
Ale mam tu takovou dřevěnou boudu kde bydlím, jedna paní mi tam dovolila bydlet za to, že jsem jí vyléčila syna... řekla jsem a opět mu nabídla jahodu

Fruit Village - přístav
Ten černý balík vyplaval na zem.
Byl to člověk.
Promoknutý na kost a podchlazený

Kemizure

Na nedaľeký breh vyplavilo nejakého človeka.
Pravdepodobne vypadol z lode...
... nikto si ho nevšimol, tak som rýchlo pribehla k nemu.
Zistila som či je v poriadku - dlho bol vo vode, a ja som nebola žiadny medik.

Mitoshi
Byl jsem studený.
Pod chlazený.
A vypadal jsem skoro jako vodník.
Tohle mohl poznat i naprostý lajk.

Kisuke

Za tu chvíli jsem byl přejahodovanej.. Díky, už nechci.. Zvedl jsem se ze země..
No nezbývá mi nic jinýho než jít dál.. Řekl jsem a rukama si otřel oblečení..

Kemizure

Rýchlo som ho naložila na vejár, a niesla do miestnej kliniky.
Lekár ho zobral a hned začal liečiť.
Bude v poriadku? spýtala som sa ho.

Izashi

Pricestoval som s ostatnými...
Postavil som sa na jedno z vyvýšených miest a pohľadom sledoval ľudí. Chcel som nájsť niekoho , kto by mi pomohol poraziť tých zlých priamo. Zatiaľ sme len ustupovali...
Ten vodník vyzeral zaujímavo , dokonca som myslel , že s ním nahodím reč alebo snáď niekoho odvážnejšieho presvedčím , ale zatiaľ som len sledoval.

Yutaka

Kam půjdeš? zvedla jsem se taky...
Konečně si se mnou někdo povídá a chce odejít?

Doktor
Bude. Za pár hodin.... možná dní. řekl ti doktor.

Izashi

Slečna s vejárom zobrala vodníka preč...
Čo už... Všetci vyzerali akýsi zničený , takže som prehodnotil svoje rozhodnutie 3x. Následne som vyhodil výbušní lístok do vzduchu , kde aj vybuchol. Všetko preto aby si ma všetci všimli a počúvali ma. Už som si aj možno pripravil nejakú reč. No... Vydal som zo seba a čakal , či si ma niekto z okolia všimne...

Kisuke

Připevnil jsem si na záda katanu.. Pravděpodobně někam dál.. Radši jsem na ces-.. Výbuch mě donutil otočit se.. Stál tam nějákej kluk..

Kemizure

Bola som rada že je v stabilizovanom stave.
Vonku niečo vybuchlo - akýsi chlapec vyhodil výbušný lístok. Vyzeralo, že ide niečo povedať...
... vyzrela som z budovy a pozerala naňho.

Izashi

Snáď si ma všimlo dosť ľudí...
Zrazu som sa trochu roztriasol a nohy mi zdreveneli, ale zaťal som päsť a spustil...
Ľudia... Začal som a prešiel pohľadom po okolitých...
Pozrite sa teraz na seba a čo vidíte? Urobil som pár krokov vpred...
Vidíte hrdých ľudí , ktorý hrdo brania svoju vlasť alebo vidíte ľudí , ktorí bezhlavo utekajú a sami nevedia kde? Ja vidím ľudí , ktorý sa boja... Vidím strach v očiach väčšiny z vás , vidím ale aj nádej ktorá tu je a vždy bola. Kráľ nie je ten , kto má korunu , ale ten , koho nasleduje ľud! Zakončil som a urobil ďalších pár krokov doprava. Ale tiež vidím a cítim , že mnohí z vás by to chceli zmeniť. Ak budeme utekať , nič nezmeníme , ale ak budeme držať spolu a postavíme sa temnej strane , dokážeme ju poraziť . Sklonil som hlavu. V to verím... Povedal som len. Zatiaľ nepriletela rajčina , takže bolo dobre. Pristúpil som teda k menšiemu dieťaťu... Keď som bol mladý ako toto dieťa , hokolovia mi vyvraždili rodinu. Zničili všetko , čo som mal rád a to isté teraz robia aj s našou zemou , s našou hrdosťou , s naším dedičstvom. Povedal som a prižmúril oči , následne som sa pozrel do davu... Strach je náš najväčší nepriateľ a prišiel čas , kedy je boj nevyhnutný a musíme nabrať posledné zbytky odvahy a ukázať im , že za túto zem bojujeme , bola naša a našou aj ostane...! Následne som odstúpil a vrátil sa na pôvodné vyvýšené miesto... Preto sa pýtam , je niekto z vás ochotný za toto bojovať alebo budeme utekať a skrývať sa?! Zakončil som definitívne. Teraz som čakal reakcie typu "už sme bojovali a bolo to zbytočné" , ale bola možnosť , že sa nájde niekto , kto bojovať bude.

Kemizure

Príhovor hodný rytiera a kráľa...
Bola som naozaj prekvapená, zapôsobil na mňa.
Tí čo zabili mojich rodičov, boli hokolovia, okrem ich vodcu, ten vyzeral ako človek.
Ten chlapec mal rovnaký osud. Pravdepodobne, ho taký mala vačšina detí.
Predrala som sa cez dav pod chlapca a zakývala mu.
Potrebuješ posilu? spýtala som sa tak trocha hanblivo.

U jednoho z domů stál hodně starý dědula.. Usmíval se..

Kisuke

Popošel jsem blíž k němu.. Lidé si něco šeptali.. Báli se.. Někteří hodně a někteří ještě víc.. Nikdo se Peklu nechtěl postavit.. Docela dobrej nápad.. Ale co si myslíš, že zmůžeš?
Zeptal jsem se toho kluka.